Ženy v byznysu
a umění se prosadit
V knížce Paula Coelha zazněl citát “Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.” No já říkám, když se pro něco rozhodnou ženy, pak jdou všechny vesmíry stranou, aby nepřekážely, protože se to určitě stane.
Byl jsem součástí panelové diskuse na téma “Jak se prodat”, následně jsme rozšířili o oblasti jak prodat sebe, produkty a služby. Je vidět, že toto je opravdu velké téma a obzvláště nyní, kdy je potřeba přehodit výhybku a z reaktivního stavu, kdy nám třeba stačilo málo stálých zákazníků, se posunout do proaktivního módu a klienty oslovit a rozšířit tak možnosti. Obzvlášť v situaci, kdy příjmových kanálů a peněz ubývá jak na běžícím pásu v důsledku celosvětového zmražení ekonomiky.
3 věci, na kterých mohou ženy stavět
Ženy mají bezesporu silné stránky. Viděl jsem to mnohokrát při své práci, kdy jsem s inspirativními ženami připravoval důležitou firemní nebo osobní prezentaci.
Pečlivost a důslednost
V přípravných fázích projektů je tato vlastnost k nezaplacení. Pokud se dohodneme na projektovém plánu, termínech a úkolech, pak se to drží a nejede přes to vlak. Ženy rozumí tomu, že projektový plán dává smysl a pokud by se nedodržoval, bylo by zle. Pečlivost jsem viděl u mnoha projektů jako třeba příprava prezentací v rámci Women Startup Competition (konferenci ženských podnikatelek). Přijde mi, že muži mají větší tendenci vnímat milníky v přípravě jaksi “fluidně”. Že když se někde zpozdíme, někde zase zabereme. A ve výsledku to nějak dáme. Jako vždycky. Proto mám práci s ženami v tomto ohledu rád, jelikož důslednost a pečlivost v přípravě stojí vždy za skvělými výsledky.
Příběhy a uvěřitelnost
Musí to být spjato s tím, že ženy mají od přírody vztah k vyprávění příběhů. Vnímám, že když žena vypráví, není z projevu cítit strojenost a naučený formát. Problém však nastává, pokud ženy v byznysu na příběhy zapomínají a nevyužívají jejich potenciál. Není to však jen zde, obecně nevyužíváme při prezentacích sílu příběhů a je i mým úkolem to připomínat a ukazovat cesty “jak”. Pokud prezentujete svůj projekt, své téma, zakomponujte svůj příběh, příběh celého týmu, jak a proč jste se k projektu dostaly. Zakomponujte příběh spokojeného zákazníka, kterého pojmenujete a komunikace tak bude uvěřitelnější. Pamatuji si prezentaci Míši Gregorové a Jakuba Henniho, kteří představovali svou aplikaci na přeprodávání nesnězených jídel z restaurací s podporou příběhu jejich prvního obchůdku s cupcaky. Stačí málo a vylepšení prezentace je maximální.
Když už, tak už!
Když se ženy rozhodnou, že udělají prezentaci nezapomenutelně, pak to stojí za to. Stále je takových případů málo, ale pokud již se odvážná žena rozhodne do toho jít, tak to jsou “bomby”. V prezentaci je překvapení a tvorba zážitku zásadní pro zapamatovatelnost a emoce. Lucka Brešová šla v rámci investorské prezentace se společností Kiwi.com do toho, že vytiskla obří papírovou letenku, která se stala symbolem její přednášky. Managerka z velké banky přinesla na prezentaci pro mezinárodní vedení firmy láhev vína, s níž bouchla o stůl a začala se slovy “Podle názvu této akce jsem si myslela, že to bude větší party, tak jsem přinesla víno”. A další skvělé příběhy. Na tomto můžete stavět!
5 věcí, které můžeme stále zlepšovat
1) Nebát se komunikovat vize a sny
Prezentovat vyšší cíle a vzletnější myšlenky. Říká se, že například v Americe se vše prezentuje “krát deset”. Čili posluchač je zvyklý, že to vydělí deseti a tam předpokládá realitu. Teď si představte, že mi prezentujeme to jak věci jsou. Někdo vydělí deseti a předpokládá, že máme desetinu toho, co reálně máme. Takto to nejde. Musíme najít správný balanc a “prodávat” správný a dosažitelný příslib realisticky zvládnutelných věcí. Nelhat. Pouze komunikovat další kroky a blízkou budoucnost, ve které se chceme všichni octnout.
2) Umět vyniknout a být vidět
Přemýšlet jak vystoupit z řady. Čímkoliv. Nepředstavujte si to tak, že je třeba dělat teatrální výstupy a začít se oblékat extravagantně. To ne. Stačí si najít svůj specifický styl. Například doplněk, kterým se odlišíte. Autor Seth Godin má žluté brýle. Někdo se vyznačuje svým anglickým suchým humorem v prezentacích. Něco vašeho, co bude vyčnívat. Kamarádka Tereza Jandáčková z právnické firmy Novalia to umí skvěle. Například v rozhovoru pro magazín, měla jako jediná krásné žluté kontrastní šaty, které ihned poutají 100% pozornosti. Stačí maličkost, kterou si zamilujete a stane se vaším “podpisem”.
3) Experimentovat s novými formáty
Obzvláště dnes, kdy se vše přesouvá do online prostředí. Čím dříve si zvykneme na změnu, tím lépe na tom budeme. Nebojte, taky se to učím, testuji a vylepšuji. Mám ale na mysli to, co jsme dlouho odkládali a nechtělo se nám do toho. Nyní není na výběr. Například mluvit do kamery a do mikrofonu. Vidět se na záznamu a případně ten video medailonek zanalyzovat, přetočit a nahrát znovu. Videokonference si žádají, abychom byli komfortní s tím hovořit do čočky objektivu a vnímali, že to bude na druhé straně dobře přijímáno. Své o tom ví i Vlaďka, která přehodila výhybku a dává vědět o svých školeních o tom “Jak vychovávat kluky” online a dělá to skvěle. Pamatuji si jak říkala, že to musí začít dělat. A taky začala.
4) Využívat komunikačních příležitostí
Můžeme chápat obecněji, já však narážím na příležitosti komunikační. Kdy se někdo zeptá, chce nám k tomu někdo něco říct? Jděte do toho! Když se na konferenci chcete na něco zeptat a víte, že potom už řečníka prostě neodchytnete. Jděte do toho! Když cítíte, že by vám oslovení někoho na ulici mohlo pomoct. Jděte do toho!
Má kamarádka Pavlína Zychová, ředitelka technologické společnosti MyStay je v tomto mistryně. Jde ale o to, že to pro ni nejsou nové situace. Je zvyklá chodit do těchto situací a proto je skvělou obchodnicí, ředitelkou a moderátorkou. Když jsem měl možnost s ní být na podnikatelské misi s diplomatickou reprezentací v Malajsii. Nakládal jsem si bramboráčky a s otázkou “hej, kam zmizela Pavlína?” jsme viděli, že již někde běhá a dělá si zrovna selfíčko s tamním premiérem vlády.
5) Dokumentovat a akceptovat hatery
Na netu sleduji mnoho person a motivačních speakerů. Mám rád Garyho Vaynerchuka, který prosazuje, abychom tvořili hodně obsahu a dávali o sobě vědět. Zmiňuje často nutnost nebýt perfekcionista, ale spíše nahlížet na tvorbu obsahu jako na dokumentování toho, co děláte. Jednodušše. Bez zbytečného ladění. Prostě říkat jak věci jsou, jak o nich přemýšlíte. Nedávno jsem seděl v pražském Cobra baru s Pavlou Kolářovou výbornou designerkou v české, globální společnosti Avast. Dala vědět o změně svého zaměstnání a strhla se lavina reakcí. Na jedné straně rozumbradů, kteří mají potřebu se vyjádřit, jak špatné rozhodnutí to bylo. Na druhé straně samozřejmě podporovatelů, kteří změně fandili. Toto zde bude vždy a je na čase to přijmout jako fakt.
Na panelové diskusi často zaznívalo slovo autenticita. Dokumentování a průběžná komunikace autenticitu určitě budovat pomáhá. Sdílet svůj příběh se vším všudy pozitiva i negativa napomůže v tom, že se s vaším příběhem někdo dokáže ztotožnit a bude vás chtít dál sledovat.
Konference Ženy v byznysu se měla uskutečnit na jaře, nicméně kvůli pandemii byla celá eventová scéna zasažena, mnoho akcí zrušeno a některé přesunuty. Naštěstí se organizátorky Alča a Kateřina nezalekly a přesunuly konferenci na podzim. Nikdo nečekal, že by snad přišel druhý eventový terror. No, světe div se, přišel a opět byla spousta akcí zrušena. Na poslední chvíli však vybrané akce zařadily vyšší rychlost a přesunuly vše do online prostředí nebo vytvořily hybridní konferenci, která kombinuje studio s hosty a online vysílání. Toto “Ženy v byznysu” udělaly, akce proběhla a Kateřina s Alčou mají můj velký respekt.
